உள்ளடக்கத்துக்குச் செல்

பக்கம்:பாவாணர் தமிழ்க் களஞ்சியம் 46.pdf/62

விக்கிமூலம் இலிருந்து
இப்பக்கம் மெய்ப்பு பார்க்கப்படவில்லை




52

தமிழ் வளம் one in a responsible post or place of trust, a responsible man. பொறுப்பற்றவன், an irresponsible man. பொறுப்பற்ற தனம், irrespon- sibility, indifference to a trust.

பொறுமை, patience. பொறாமை. எ.ம. எ.ம. (neg) intolerance,,nvy, jelousy பொறுமைசாலி. patient person. பொறுமைக்காரன், patient man (W.). பொறுதி. forbearance, forgiveness.

தொழிலாகு பெயரும் அதன் திரிபுகளும்

verbal noun and its derivatives)

பொறை

=

(Metorymical

ப. 1. சுமை(பாரம்). (திவா.) 'குழையு பிழையும் பொறையா" (கலித். 90); burden. load.. 2. கனம், "பொறை தந்தன காசொளிர் பூண்" (கம்பரா. உயுத். அதிகா. 40); weight, heaviness. 3. சூல் (கருப்பம்) pregnancy (சூடா.).

4. சிறு குன்று, "அறையும் பொறையும் மணந்த தலைய" (புறநா. 118); hillock. 5. மலை. "நெடும் பொறை மிசைய குறுங்காற் கொன்றை (ஐங்குறு. 430); mountain. 6.ஞாலம் (பூமி. வ.) பிங்.). "பொறைதரத் திரண்ட தாரு" (இரகு. தசரதன் காப. 50), earth. 7. துன்பந்தாங்குந் தன்மை. 'வன்மையுள் வன்மை மடவார்ப் பொறை" (குறள். 153), forbearance. 9. அடக்கம். 'பொறையு நாணு நீங்கினார்" (கம்பரா. உயுத் மிட்சி. 38); modesty meekneas. 10. வலிமை. "போதகாதிபன் முதலைவாயிடைப் பொறை தளர்ந்து" (பாரத. ஆதி. வேத்திரகீய. 1);

strength, fortitude.

பொறை பொற்றை = பெ. 1. கற்பாறை (திவ். திருச்சந். 52. வ்யா) rock. 2. சிறு 2. சிறுமலை (பிங்.). "பொற்றைமால் வரைகளோவென் புயநெடும் பொருப்பு மம்மா" (கம்பரா. இலங்கை காண். 22); hillock, mound 3. மலை. (பிங்.) "பொற்றையுற் றெடுத்தான்" (தேவா. 1218.10);

mountain.

தூண்கள்

மண்டபத்தைத் தாங்குவதுபோல் மலைகள் வான முகட்டைத் தாங்குகின்றன என்னும் பண்டைக் கருத்துப்பற்றி மலை

பொறையெனப்பட்டது.

"Atlas.... (Atlas-antos (1) Greek god of the older family. who held up pillars of universe; (2) the mountain in Libya regarded as supporting the heavens)"

"Atlantic... 1. Pertaining to mount Atlas in Libya; hence applied to sea near western shore of Africa, & later to whole ocean between Europe and Africa on east & America on west... (f. L. f. Gk. Atlantikos. f. Atlas)" என்று எருதந்துறைச் சிற்றகரமுதலி (the concise oxford dictionary) குறித்திருத்தல் காண்க.

பொறையன் பெ. 1. சுமப்பவன். "புன்னிலைப் புன்னிலைப் பவத்துக் கெல்லாந் தானொரு பொறையனாகி" (உபதேசகா. சிவபுண். 344); bearer, sustainer. 2. மலையரசனான சேரன். யானைக் கடுமான் பொறைய' (புறநா. 53); Cera king, as lord of the mountainous region in the Tamil